Milovníci skvělých vyhlídek z rozhleden mohou zajít mezi vesnice Jarošov a Budislav, kde se nachází dřevěná rozhledna s želenými prvky – Toulovcova. Zmíněné vesnice leží na Svitavsku, rozhlednu tady postavili blízko kopce Jarošov. Toulovcova rozhledna se šindelovou stříškou vznikla v roce 2002 a o její vznik se postaralo sdružení obcí mikroregionu Toulovcovy maštale podle projektu starosty obce Proseč Martina Nováka. Stavba stojí v nadmořské výšce 539 metrů a s výstavbou se začalo v roce 2001. Výška rozhledny činí 15,5 m, přičemž vyhlídku najdete ve dvanácti metrech. Najdete zde šedesát schodů na točitém železném schodišti. Kam až dohlédnete? Spatříte v celé své kráse zajímavá místa v regionech Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Železné hory.
Toulovcova rozhledna je zpřístupněna v návštěvních hodinách. Za svým výletním cílem musíte přibližně dvacet kilometrů na severozápad od města Svitavy. Jarošovský kopec naleznete hned u silnice mezi obcemi Jarošov a Budislav. GPS: 49°48’49.617″N, 16°9’40.227″E
Toulovcovy maštale nejsou pozvánkou do žádných stájí pro koně – jedná se o velmi zajímavou přírodní pískovcovou rezervaci. Oblast je plná skal z pískovce a borových lesů a naleznete ji na rozhraní Českomoravské vrchoviny a České tabule. Přesněji se oblast rozkládá na rozhraní okresu Chrudim a Svitavy, zahrnuje území: Bor u Skutče, Budislav, Jarošov, Nová Ves u Jarošova, Leština, Paseky, Nové Hrady, Podměstí, Proseč a Zderaz. Přírodní rezervace Maštale se dělí na Toulovcovy a Městské maštale, vyhlásili ji v prosinci 1993.
Oblast nadchne především turisty a cykloturisty, protože zde objevíte řadu turistických a cyklistických stezek. Určitě si sem můžete zajít na výlet s malými dětmi, jelikož jde o mírně zvlněný terén s malým převýšením. Celým krajem vás budou doprovázet malebné kouty. Nejvyhledávanějším místem jsou „Budislavské skály“ – skalnatá údolí s výškou až do šedesáti metrů. Údolí se postaraly o vyhloubení pramenných toků a přítoků okolo říčky Novohradky. V Pardubickém kraji zasazené Toulovcovy maštale mají skalní město, kde pověsti řádil loupeživý rytíř Toulovec. Na svých trasách se seznámíte s jeskyněmi (Dudychova jeskyně), průzračnými studánkami, skalami (Kolumbovo vejce, Panský stůl), hlubokými údolími a se vzácnými živočichy a rostlinami.
Prohlédněte si další tipy kam na výlet v Česku
Rozhledna Terezka se nachází v osadě Paseky, u obce Proseč, přibližně čtyřicet kilometrů na jihovýchod od města Chrudim – GPS: 49°47’9.641″N, 16°7’21.466″E. Pokud se na rozhlednu podíváte pozorně, můžete si všimnout dřevěné stavby s ocelovými prvky – zábradlí a schodiště. Rozhledna Terezka je umístěna v nadmořské výšce 645 metrů a stavěla se od dubna do srpna roku 2004. Ještě v srpnu 2004 byla zpřístupněna pro veřejnost. Rozhledna měří na výšku 28 metrů a výšku vyhlídkové plošiny hledejte ve 25 metrech. Rozhledna má však dvě vyhlídkové plošiny a z každé je nádherný pohled, projdete na ní tři mezipatra. Zajímáte se o počet schodů? Potom si zapamatujte číslo 125. Jakmile je vyšlápnete otevře se vám impozantní výhled na Hlinsko, Žďárské vrchy, Chvaletice, Svratouch, na Moravskou Třebovou, Poličku, Toulovcovu rozhlednu, Proseč, Krkonoše, Litomyšlsko, Chrudim, Pardubice, Perálec nebo Kunětickou horu. Jméno rozhledny je připomínkou na spisovatelku Terezu Novákovou, žijící v letech 1853 – 1912, která sem nejdříve jezdila a pak zakoupila společně s manželem chalupu v Proseči. Později zde trvale žila a pracovala na svých románech.
K rozhledně se dostanete od silnice číslo 357 Proseč – Borová v osadě Paseky. Od května do září je otevřeno denně kromě pondělí, v dubnu a říjnu v sobotu a neděli.
Rozhledna Borůvka vznikla v roce 2005 a najdete ji u obce Hluboká na Chrudimsku. Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky – schodiště a vyhlídkový ochoz se nachází v nadmořské výšce 460 metrů. O stavbu se postaralo sdružení obcí mikroregionu Toulovcovy maštale podle projektu inženýra Antonína Olšiny, který se postaral i o statiku. Architekta projektu dělal inženýr Martin Novák. Po stavební a technické stránce náleží rozhledna Borůvka mezi nejzajímavější v naší republice. Název byl zvolen odvozením od jména návrší – Borek nebo Na Borůvčí. Na výšku meří rozhledna 18,5 metru, přičemž vyhlídkovou plošinu najdete v patnácti metrech. Nahoru se dostanete po 75 schodech a z výšky můžete obdivovat krásy v oblastech Česká tabule a Českomoravská vrchovina. Prohlédnete si Chrudim, Železné hory, Orlické hory, Pardubice, Maštale, Skuteč a za výborné viditelnosti i Krkonoše a Praděd. Od května 2008 je instalována na rozhledně i online webkamera.
Na rozhlednu se dostanete od silnice ve směru Perálec – Hluboká. Dle zájmu navštivte v okolí přírodní park Údolí Krounky a Novohradky. Za příznivého počasí je rozhledna otevřena v dané provozní době od května do září denně kromě pondělí. V dubnu a říjnu je otveřeno o sobotách a nedělích. Vstupné činí 20 Kč pro dospělé osoby, děti od šesti do 15 let platí 10 Kč.
V Pardubickém kraji najdete mnoho zajímavých památek a při svých návštěvách nevynechejte ani hrad Rychmburk, postavený v nadmořské výšce 419 metrů. Hrad byl postaven začátkem 13. století a pokud ho chcete navštívit, musíte se vydat do okresu Chrudim, pět kilometrů na východ od Skutče. Zrekonstruovaný hrad je veřejnosti přístupný jenom během července a srpna. Podívat se můžete na nádvoří a také do zahrad s výstavou dřevěných soch lidového umělce. Pokud se předem domluvíte telefonicky, bude vám zpřístupněna i věž s pěkným výhledem na okolí. Předhradí se stává každým rokem v červenci střediskem konání Hradních slavností. Hrad byl zestátněn v roce 1945 a od roku 1955 se stal místem pro domov důchodců. Od roku 2007 se stal areál místem pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Hrad nechal postavit Tas z Rychmburka a gotickém slohu. V současnosti se jedná o stavbu s dvěma patry. U hlavního vstupu najdete válcovou věž, kde se částečně zachovaly psaníčková sgrafita. Dále se dochovaly klenuté gotické sklepy a renesanční hvězdové klenby ve věži. Brána je barokní a spatříte na ní erby rodu Berků a Meziřičských. Mezi další majitele hradu patřili pánové z Pardubic, táborský hejtman Jan Pardus z Horky a Vratkova, Valdštejnové a bavorský kníže Thurn-Taxis. V jeho držení byl hrad od roku 1823 do 1945, kdy byl majetek zestátněn.
Z hradu zůstala v současné době pouze romanticky vyhlížející zřícenina. Původní gotický hrad byl založen na začátku 14. století v nadmořské výšce 342 metrů. Hrad můžete znát z knihy spisovatele Aloise Jiráska „V cizích službách“. Za majitele se v roce 1372 uvádějí páni z Chlumu, kteří se postarali o přestavbu hradu na pozdně gotický sloh. Za několik let po vyhoření hradu (k požáru došlo roku 1573) se v roce 1600 přistavěl renesanční zámek. Jezuité ho vlastnili roku 1684, stal se jejich sídlem a také zbudovali kostel. Na konci 18. století se už hovoří o hradu Košumberk jako o pustém a tak se postupem času proměňuje na zříceninu. Během let 1868 a 1869 zde probíhaly tábory lidu na uctění památky Jana Husa. K zakonzervování došlo v roce 1922 Družstvem pro záchranu Košumberka. O čtyři roky později patřil k panství Thurn-Taxisů. V současné době si na zbytcích hradu Košumberk můžete prohlédnout torzo čtvercové věže, zbytky opevnění, bránu a části palácových zdí. Uvnitř najdete budovu purkrabství, kde sídlí hradní muzeum a odtud se rovněž pořádají prohlídky s průvodci. Ke zřícenině se dostanete jihozápadně od města Vysoké Mýto – odtud to je asi deset kilometrů. Od městečka Luže, pojedete na obec Bílý Kůň. Parkování je možné přímo u Košumberku.
Historické město Litomyšl má pro vás připraveno mnoho zajímavostí, které určitě stojí za návštěvu. Do Litomyšle se musíte vypravit na východ Čech do Pardubického kraje, najdete ho osmnáct kilometrů severozápadním směrem od města Svitavy. Litomyšl obklopuje z obou stran řeka Loučná. Město je rodištěm významných osobností. K význaným, zde narozeným, lidem patří slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana. Na jeho počest se každoročně pořádá operní festival Smetanova Litomyšl. Mezi slavné rodáky se řadí rovněž český malíř Julius Eduard Mařák.
V Litomyšli stojí za návštěvu jedinečné muzeum s nástěnnými malbami a vyřezávaným nábytkem. Na náměstí stojí gotická radnice a malebné náměstí lemují barokní a renesanční domy. V domě U rytířů najdete galerii, samotná stavba pochází z šestnáctého století. Ve městě nechybí kostely a kamenné plastiky světců.
Dominantu města tvoří jeden z největších renesančních zámku v Čechách. Současná podoba se vztahuje k šestnáctému století, ale ve středověku zde stál hrad. Původní hrad byl nazván podle svého zakladatele Lutomysla a zanikl v roce 1428, kdy ho dobyl Jan Žižka. V zámeckém zdivu se částečně dochoval zbytky paláců a věží. Celková přestavba se uskutečnila během let 1568 – 1581, vše navrhl Giovanni Battista Aostalli. Vznikl nádherný zámek o pravidelném čtvercovém půdorysu s hlavním nádvořím, které obklopují arkádové ochozy a menší dvorek na severní straně. Zámek zdobí bohatá sgrafitová výzdoba – psaníčková i figurální. Zámek se stal v roce 1962 národní kulturní památkou a od roku 1999 je zařazen do seznamu UNESCO.
Na co nezapomenout na zámku Litomyšl? Především si nenechte ujít návštěvu zámeckého divadla, vzniklého v letech 1796 – 1797. Uvítá vás nádherně vymalované hlediště a soubor kulis. Hraběcí rodina zde hrála i spřáteli hlavně komedie a divadlo bylo hodně populární až do čtyřicátých let 19. století. Na zámku si vyberete hned z několika prohlídkových okruhů. Můžete se podívat na reprezentační sály, zámecké divadlo a figurální sgrafita. Druhý okruh nabízí výstavu pokojíčků a domečků pro panenky. Na dalším okruhu se podíváte do věže, kde se usídlilo plno strašidel. Dále nechybí ani labyrint podzemních chodeb nebo expozice klavírů, barokní scénografie, divadleních dekorací a výstava soch ve sklepení. Na procházku se vydejte po zámecké zahradě a parku. V budově bývalého pivovaru byl zpřístupněn rodný byt skladatele Bedřicha Smetany.
Vydejte se za báječnými vejšlapy po našich nejvyšších horách Krkonoších. Nejen skvělé hřebenové trasy, ale také moderně zařízená horská střediska se širokou nabídkou aktivního vyžití a relaxačních kůr. Ubytovat se můžete třeba v rodinných penzionech ve Špindlerově mlýně, které nabízí ubytování v létě téměř za hubičku.